Tratoliště snů

Básnická prvotina české autorky obsahuje především intimní a lyrické reflexe. Poezie Ivety Duškové čerpá převážně ze silně prožitého intimního vztahu: v básních se objevují motivy vzpomínek na šťastné okamžiky, ale převládá v nich především smutek (v jedné z úvodních básní zpodobněný jako „nehybná hladina hluboké tůně"). Jde tedy především o verše promarněných nadějí, nenaplněných snů a pochybností
či definitivních rozchodů, po nichž se pocit lásky mění ve ztracené iluze.